Vydra

VYDRA

Barbora Sýkorová, tercie


Na nedělní procházce lesem

domů větvičky si nesem.

Celou dobu se rozhlížíme,

zda vydru říční nespatříme.
 

Snad je támhle ve křoví?

Nebo ještě potravu loví?

Kde jen malá může být,

musíme ji napálit!
 

Na břehu se něco mihlo,

ocáskem rychle kmitlo.

Rychle, rychle pojďte sem,

ale pozor, ať se netřese zem.
 

Vydra šmejdí po břehu,

a tu dá se do běhu.

Bráška dělal velký hluk,

který zaznamenal její sluch.
 

Domů jdeme všichni smutní,

vydra se teď někde sluní.

Ale pozor, žádný strachy,

v ZOO ji uvidíme taky!

Přidat komentář

© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2011-2016